Hodnocení pracovních rizik

1. PREVENCE RIZIK - BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI

Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.

Na základě znalosti prováděných činností, zařízení a prostředků, prostoru i vyskytujících se osob, je nutné přezkoumat a vyhodnotit podle právních předpisů a technických norem, které řeší požadavky bezpečnosti práce (i požární ochrany), jaká rizika mohou nastat a učinit k nim opatření pro jejich odstranění nebo maximální snížení jejich účinnosti. Jedná se vlastně o jakousi formu určitého auditu všech činností prováděných u zaměstnavatele, kdy na základě znalostí právních a ostatních předpisů zhodnotíme rizika a stanovíme preventivní opatření.

2. PREVENCE RIZIK - VZTAH K EKONOMICE PODNIKÁNÍ

Podnikatel - zaměstnavatel by již při tvorbě podnikatelského záměru měl vyhodnocovat a porovnávat zamýšlené činnosti s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti práce. Provázaností informací záměr - bezpečnost, podnikání - prevence rizik, pak může bezpečně plnit strategické cíle svého podnikání.

V následujícím schéma je naznačen ideální stav provázanosti působení informací a činností při podnikání mezi podnikatelem a technikem bezpečnosti práce - pracovníkem nebo skupinou pracovníků, provádějící prevenci rizik:

Kvalita + Bezpečnost = Zisk
Přičemž do termínu bezpečnost lze zahrnout
i splnění úkolů v požární ochraně.

3. POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE V PREVENCI RIZIK

Aby bylo v praxi rizika ohrožující zdraví a životy zaměstnanců možné omezit je nutné provést identifikaci všech závažnějších nebezpečí vztahujících se k prováděným činnostem a stanovení zdrojů rizikových faktorů spojených s každým identifikovaným nebezpečím, včetně uvedení stávajících a plánovaných bezpečnostních opatření, ve smyslu ustanovení § 102 zákoníku práce. Tento složitý a náročný úkol v systematickém řešení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci by měl zaměstnavateli optimalizovat pracovní proces, snižovat nehodovost, nemocnost i možnost vzniku nežádoucích událostí.

Prevence rizik

Základní povinnosti v prevenci rizik jsou shrnuty v prvních čtyřech odstavcích § 102 zák. č. 262/2006 Sb. zákoník práce (ZPr):

1. Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům.
2. Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.
3. Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle prováděcího právního předpisu.
4. Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Přijatá opatření jsou nedílnou a rovnocennou součástí všech činností zaměstnavatele na všech stupních řízení. O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních podle věty první vede zaměstnavatel dokumentaci.

Výše uvedený text § 102 odst. 1 až 4 je graficky upraven tak, aby bylo zřejmé co konkrétně zákon stanovuje a jak rozděluje běžnou kontrolní činnost v rámci prevence rizik a teprve v případě, že nelze rizika odstranit, určuje jejich vyhodnocení a stanovení opatření k jejich minimalizaci:

ÚSEK 1 Povinnosti zaměstnavatele v prevenci rizik

• vytvářet podmínky pro bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí
• vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření
  k předcházení rizikům.

prevencí rizik se rozumí

• všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů (§ 349 odst. 1 ZPr) k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
• opatření zaměstnavatele *), která mají za cíl předcházet rizikům
• odstraňování rizik nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik

*) Opatření zaměstnavatele: např. směrnice vydaná k zajištění bezpečného provozu zařízení. Nejvíce to budou předpisy vydané na podkladě právních a ostatních předpisů - například Místní řád skladu podle ČSN 26 9030, Provozní řád kotelny podle vyhl. č. 91/1993 Sb. apod. Tato opatření mohou obsahovat celý soubor preventivních opatření k zamezení rizik, povinnosti k jejich kontrole a vyhodnocování.

ÚSEK 2 V souvislosti s prevencí rizik zaměstnavatel musí

1. soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracov-ních podmínek
2. zjišťovat jejich příčiny a zdroje
3. vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění
4. pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek
5. dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle provádě-cího právního předpisu

ÚSEK 3 Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen

1. rizika vyhodnotit
2. přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno

Na uvedeném rozdělení do třech úseků lze lépe dovodit, že odstraníme-li odstranitelná rizika, pak teprve přistupujeme k hodnocení rizik reziduálních (zbytkových), která odstranit nelze. Třetí úsek povinnosti zaměstnavatele je nejdůležitějším článkem zákoníku práce pro prevenci rizik, protože zákon pamatuje ve svém ustanovení na existenci reziduálních rizik a ukládá přijímat opatření, která povedou k jejich minimalizaci.

Při hodnocení reziduálních rizik nesmíme opomenout, že je třeba hodnotit celý systém:
člověk - stroj - prostředí:

4. NĚKOLIK POZNÁMEK K HODNOCENÍ RIZIK

Již při prvním zjišťování informací a přípravě plánu hodnocení rizik je nutné umět vytipovat a rozdělit rizika na

1. odstranitelná ihned nebo v co nejkratší době
2. rizika prozatím reziduální, ale s možností jejich odstranění po provedeném technickém opatření
3. opravdu neodstranitelná

add a) rizika odstranitelná ihned nebo v co nejkratší době:

například rozsypaný materiál na podlaze, chybějící kryt osvětlení, rozlitý olej na podlaze, chybějící bezpečnostní značka apod. Na obrázku č. 1 je ukázka stále sepnutého koncového spínače, kterým zaměstnance vyřadil kontrolu uzavření bezpečnostních dveří dopravníku a vypnutí dopravníku při jejich otevření. Omotal izolačkou koncový spínač.

obr. 1

add b) rizika prozatím reziduální, ale s možností jejich odstranění po provedeném technickém opatření:

v těchto případech se jedná vždy o náročnější a u zaměstnavatelů nepopulární řešení, protože vždy jde o peníze. Například reziduální riziko na obr. č. 2. Jedná se o malý lis, který má umístěn přepínač na přední části tak nešikovně, že pracovnice při natažení ruky pro vybrání posledních dílů z přepravky, má pravé oko těsně u hrany přepínače. Stačí jen malá nepozornost pracovnice nebo nepozornost spolupracovnice, která do ní strčí a může dojít k poškození oka naražením.

obr. 2

Jako první bezpečnostní opatření padl návrh pracovnici propustit a nahradit ji někým, kdo má vyšší postavu. Stačilo by ale přepínač demontovat a nasadit jej obráceně, držákem dolů. Pracovnic s nižší postavou na pracovišti pracovalo tolik, že nebylo je možné vyměnit. Navíc takto skrytých rizik zde bylo na více pracovištích.

Na obrázku č. 3 je ukázka velmi nevhodného umístění jeřábu či žebříku na objektu. Pokud by došlo k manipulaci s jeřábem v době, kdy někdo vylézá nebo slézá ze střechy po žebříku, mohlo by dojít k jeho shození nebo udeření. I když bychom zjistili, že jeřáb byl instalován až po instalaci žebříku nebo i naopak, asi lacinější by bylo přesunout žebřík, než přemístit a zhotovit znovu ocelobetonovou základnu paty jeřábu.

obr. 3

Na obrázku č. 4 je ukázka nevhodně otevíraných dveří do prostoru komunikace ve výrobě. Jejich křídlo zabere téměř polovinu komunikace za dveřmi. Provést bezpečnostní opatření v tomto případě bude již finančně náročnější, protože nejlepší řešení je vybourat zárubeň a dveře otočit. Prozatímní řešení by mohlo být vyříznutí otvoru a vsazení okna s bezpečnostním sklem, aby bylo za dveře vidět, než je někdo otevře. Největší problém vzniká, když je výroba umístěna v předmětu nájmu a pronajímatel s takovou úpravou nesouhlasí.

obr. 4

add c) opravdu neodstranitelná rizika:

sem lze zařadit celou škálu rizik, která přináší sám pracovní život. Běžné zakopnutí, říznutí, píchnutí, úder do horních i dolních končetin, zvrtnutí nohy při chůzi po schodech atd. Je to běžné riziko, které zejména manuální práce přináší. I když, vzpomínám si na jeden případ, kdy se jedna administrativní pracovnice čtyřikrát během šesti týdnů udeřila do holeně o spodní zásuvku svého psacího stolu a měla tak čtyřikrát pracovní neschopnost pro zranění při práci. Zásuvku otevřela vždy, když hledala nějaké dokumenty, a pak ji ve víru práce zapomněla zavřít. Stačilo pak vstát a chtít udělat krok. Jedná se zkrátka o rizika, která zaměstnavatel neodstraní, ani kdyby se "na hlavu stavěl". V případě administrativní pracovnice by možná pomohlo instalovat koncový spínač, který by sepnul při otevření zásuvky s napojením na houkačku, která by houkala po celou dobu otevření zásuvky. Čtenář ať sám posoudí, zda se nejedná o absurdní návrh na bezpečnostní opatření.